Husitské války ve Slaném

Dobytí města v roce 1425 a jeho role v husitském hnutí

17. dubna 1425

Dobytí Slaného husitskými vojsky

Po dvanácti dnech obléhání padlo královské město Slaný do rukou sirotků a táborů. Konšelé a rychtář byli upáleni v masných krámech na náměstí — dodnes je připomínají tři kamenné kříže v dlažbě.

Zdroj: Muzeum Slaný — O dobytí Slaného

Slaný — „Město Hvězdy"

Na přelomu 14. a 15. století nalézaly chiliastické představy o blížícím se konci světa ohlas zejména u chudých městských vrstev. Podle chiliastů patřilo Slaný mezi pět vyvolených měst (spolu se Žatcem, Louny, Plzní a Klatovy), jejichž obyvatelé budou spaseni.

V symbolice husitského hnutí mělo každé vyvolené město svůj nebeský symbol: Žatec byl nazýván „Město Slunce", Louny „Město Měsíce" a Slaný „Město Hvězdy". Populace Slaného rostla zejména v letech 1419–1420, kdy sem přicházeli venkované v očekávání spasení.

Zlatá hvězda na kupoli radniční věže dodnes připomíná tento symbolický název.

Zdroj: Muzeum Slaný — Město Slaný za husitství, Husitská kulturní stezka

Obléhání a dobytí

V dubnu 1425 se k městu přiblížila spojená vojska táborů a sirotků — v té době pravděpodobně nejmocnější vojenská síla v zemi. Veleli jim:

Jan Roháč z Dubé — hejtman sirotků (po Žižkovi pozůstalí vojáci)
Jan Hvězda z Vícemilic — blízký Žižkův poradce, po jeho smrti jmenovaný vůdcem táborů
Bohuslav ze Švamberka — další táborský hejtman
Jan Hertvík z Rušínova — čtvrtý husitský hejtman

Vojska doplnili bojovníci z radikálně orientovaných měst Žatce a Loun. Město bránil i oddíl umírněného husitského hejtmana Hynka z Kolštejna, který dorazil z Prahy krátce před obléháním.

Obléhání trvalo 12 dní (5.–17. dubna). Nejtěžší boje probíhaly u Pražské brány a kostela sv. Gotharda. Dne 17. dubna 1425 — o Velikonocích — pronikla vojska obléhatelů do města za pomoci zrady přímo z řad některých radikálních slánských obyvatel.

Zdroj: Muzeum Slaný — O dobytí Slaného, Husitská kulturní stezka

Krvavé následky

Po dobytí města následovalo exemplární potrestání. Konšelé, rychtář a umírnění duchovní byli upáleni v masných krámech na náměstí — jednoduchých dřevěných stavbách vyhrazených řezníkům při pravidelných trzích. Někteří obránci byli upáleni přímo ve věži kostela sv. Gotharda.

Šlo o bratrovražedný boj mezi radikálními tábority a umírněnými kališníky. Mnoho obyvatel bylo pobito, velká část městských domů (stavěných tehdy převážně ze dřeva) vyhořela. Shořel cenný městský archiv — ztráta historických dokumentů včetně původních královských privilegií udělených Václavem II.

Zdroj: Muzeum Slaný

Tři kamenné kříže na náměstí

Dodnes jsou v dlažbě Masarykova náměstí zasazeny tři kamenné kříže, které připomínají místo, kde stály masné krámy a kde byli v dubnu 1425 upáleni konšelé, rychtář a umírnění duchovní.

Podle tradice: dva velké kříže označují polohu dvou řad masných krámů, malý kříž označuje přesné místo, kde byli upáleni primas, rychtář a konšelé. Jde o jeden z nejstarších památníků na husitské války v Čechách.

Zdroj: Husitská kulturní stezka, Infáček — Masarykovo náměstí

Chronologie

Datum	Událost
podzim 1419	Ze Slaného vypuzen poslední probošt Bohuslav a další klerikové. Duchovní správu přejímají kněží podobojí.
květen 1420	Zikmundův hejtman Vilém Zajíc z Házmburka oblehne Slaný a lstí (falešná zpráva o pádu Prahy) přiměje měšťany otevřít brány.
březen 1421	Slaný se připojuje k pražskému městskému svazu (umírněných kališníků).
7. června 1424	Bitva u Malešova — porážka pražského svazu radikálními husity pod vedením Jana Žižky.
11. října 1424	Jan Žižka umírá při tažení na Moravu. Rozpory mezi frakcemi se prohlubují.
5. dubna 1425	Spojená vojska táborů a sirotků pod vedením Jana Roháče z Dubé a Jana Hvězdy z Vícemilic zahajují obléhání Slaného.
5.–16. dubna	Dvanáct dní tuhých bojů. Nejtěžší boje u Pražské brány a kostela sv. Gotharda. Město hájí i posila hejtmana Hynka z Kolštejna z Prahy.
17. dubna 1425	Za pomoci zrady z řad radikálních slánských obyvatel pronikají obléhatelé do města. Konšelé, rychtář a umírnění duchovní upáleni v masných krámech na náměstí.
po 1425	Novým hejtmanem města se stává táborský válečník Zikmund z Vranova. Slaný vstupuje do táborského svazu.
1426	Slánští bojovníci se účastní bitvy u Ústí nad Labem.
30. května 1434	Bitva u Lipan — pravděpodobně padl hejtman Zikmund z Vranova spolu s dalšími slánskými ozbrojenci.
1445	Ve Slaném dochází k důležitému politickému setkání za účasti Jiřího z Poděbrad.
1452	Slánští volí Jiřího z Poděbrad zemským správcem.

Kostel sv. Gotharda

Nejvýznamnější gotická sakrální památka města. V jádře románský z 12. století (benediktini z ostrovského kláštera). Do husitských válek byla dokončena gotická trojlodní stavba.

Při dobytí města v dubnu 1425 byl kostel zapálen a poškozen, někteří obránci byli upáleni přímo ve věži. Celková přestavba proběhla až v dobách míru:

1446 — opraven krov věže
1452 — zvýšena a nově zaklenuta hlavní loď
1477 — vystavěn pozdně gotický presbytář se síťovou a hvězdicovou klenbou

V presbytáři se dodnes nacházejí nástěnné malby — Kristus držící kalich (symbol přijímání pod obojí).

Zdroj: Wikipedia — Kostel sv. Gotharda, Husitská kulturní stezka

Osudy hlavních aktérů

Jan Hvězda z Vícemilic

útočník

Zemřel ještě v roce 1425 při obléhání hradu Mladá Vožice.

Bohuslav ze Švamberka

útočník

Zemřel v roce 1425 při dobývání rakouského města Retzu.

Jan Roháč z Dubé

útočník

Odolával králi Zikmundovi i po Lipanech. Popraven 9. září 1437.

Hynek z Kolštejna

obránce

Obránce města. Zemřel v Praze při spiknutí roku 1427.

Zikmund z Vranova

útočník

Nový hejtman Slaného po dobytí. Pravděpodobně padl v bitvě u Lipan 1434.

Zdroj: Muzeum Slaný

Život v husitském Slaném

Po konsolidaci poměrů podléhali bojovníci ze svazu Slaného, Loun a Žatce velení zkušeného hejtmana a diplomata Jakoubka z Vřesovic. Účastnili se velkých husitských tažení včetně bitvy u Ústí nad Labem roku 1426 a „spanilých jízd" na jižní Moravu a Slovensko.

Na jaře 1440 uzavřely Slaný, Louny a Žatec smlouvu o vzájemné pomoci a dodržování basilejských kompaktát. Město nábožensky zakotvilo v umírněné podobě utrakvismu až do třicetileté války.

V roce 1445 se přímo ve Slaném odehrálo důležité politické setkání za účasti Jiřího z Poděbrad, kterého Slánští roku 1452 zvolili zemským správcem.

Zdroj: Muzeum Slaný — Město Slaný za husitství