Solná stezka

Historie solného obchodu, slaných pramenů a původ jména města

Slaný — město pojmenované po soli

Název města Slaný pochází od minerálního pramene s vyšším obsahem solí, který vyvěral pod Slánskou horou. Sůl byla ve středověku vzácnou komoditou — takzvané „bílé zlato“ — a její obchod zásadně ovlivnil dějiny celého regionu.

Zdroj: Muzeum Slaný — Království soli

Pověst o nalezení slaného pramene

Kronika Václava Hájka z Libočan vypráví, že roku 750 se sluha knížete Nezamysla jménem Holot vydal daleko od Vltavy do lesů a kopců. Pod velkou horou nalezl pramen — když z něj ochutnal, zjistil, že voda je slaná.

Holot donesl zprávu na Vyšehrad. Kníže Nezamysl si nechal vodu přinést, ochutnal ji a rozhodl, že se z ní bude vyrábět sůl. Vyslal své lidi k prameni, aby pod horou založili osadu se solivarnami. Osada rychle rostla a dostala jméno „Slanej Vrch“ — základ budoucího města Slaný.

Zdroj: Muzeum Slaný — Pověst o nalezení slaného pramene | Pověst zachycena v reliéfu Václava Nejtka (1942) v budově slánské radnice. Hájkova kronika je literárním dílem 16. stol. — datování k roku 750 nelze brát jako historický fakt.

Slánská hora a slaný pramen

Geologie

Slánská hora (330 m n. m.) je pozůstatkem vulkanické činnosti z třetihor, stará přibližně 28–32 milionů let. Hora je tvořena čedičem s charakteristickou sloupcovou odlučností. Vznikla na průsečíku dvou tektonických zlomových systémů.

V 19. století byla hora osázena stromy. Dnes je přírodní a archeologickou památkou.

Minerální pramen

Pramen pod horou obsahuje rozpuštěné látky nad 1 g/l (minerální voda). V hloubce 600–1 000 m dosahuje mineralizace až 25 g/l. Slanost pravděpodobně způsoboval průnik vody z hlubších geologických vrstev puklinami v horninách — nikoli sopečná činnost.

Ze tří původních pramenů je dnes přístupný pouze jeden — v Nezamyslově ulici za hasičskou zbrojnicí. Po rekonstrukci v roce 2019 je opět veřejně přístupný.

Zdroj: Muzeum Slaný — Slaný pramen a geologie, Muzeum Slaný — Slánská hora

Solná stezka — obchodní cesta

Severní solná stezka, zvaná též Česká cesta, vedla z německého města Halle (kde se sůl těžila od pravěku) přes Sasko a severozápadní Čechy až do Prahy. Trasa pokračovala na sever k Baltu a na jih přes Prahu až na Sicílii.

Halle→Sasko→SZ Čechy→Slaný→Praha

Středověké královské město Slaný leželo na této trase pouhý jeden den cesty od Prahy. Na pravidelných trzích se vedle soli obchodovalo s potravinami, textilem a řemeslnými výrobky. Strategická poloha přispěla k udělení královských privilegií.

Proč byla sůl tak cenná? Ve středověku byl nedostatek soli — v Čechách se netěžila a musela se dovážet. Sůl byla přitom nenahraditelná jako jediný konzervační prostředek potravin. Proto se jí říkalo „bílé zlato“ a přísloví „sůl nad zlato“ nebylo jen rčením.

Zdroj: Muzeum Slaný — Solná stezka, Stará solná stezka — Solné cesty

Slánské lázně (1843–1938)

Ve 40. letech 19. století vznikly u pramene pod Slánskou horou lázně. Stavba využila kámen ze zbourané Pražské brány (1841) a součástí areálu byl lázeňský park. Promotéři slibovali léčbu kožních, nervových a zažívacích potíží.

Lázně však nikdy nedosáhly úspěchu — minerální obsah vody byl příliš nízký a léčebné účinky se nepodařilo prokázat. Areál postupně chátral, koupele se přesunuly do sklepení hotelu Kořán (dnes Grand City Center). V roce 1938 provoz definitivně skončil, budovy byly zbourány a na jejich místě stojí hasičská zbrojnice.

Jediným připomenutím lázní je dnes název ulice Lázeňská.

Zdroj: Muzeum Slaný — Slánské lázně, Hrady.cz — Slaný pramen a zaniklé lázně

Časová osa

~750

Podle kroniky Václava Hájka z Libočan objevil sluha knížete Nezamysla jménem Holot slaný pramen pod horou. Kníže nechal při prameni založit osadu na výrobu soli.

Zdroj: Muzeum Slaný — Pověst o nalezení pramene

~11. stol.

Na křižovatce obchodních cest z Prahy do Saska a severozápadních Čech vzniká trhová osada. Solná stezka (Česká cesta) z Halle přes Slaný do Prahy je jednou z hlavních tras.

Zdroj: Muzeum Slaný — Solná stezka

1295–1305

Václav II. povyšuje Slaný na královské město. Pravidelné trhy přitahují kupce se solí, potravinami, textilem i řemeslnými výrobky.

Zdroj: Wikipedie — Slaný

14.–16. stol.

Zásobování Prahy solí z Halle hraje klíčovou roli — sůl putuje po vodě i souší přes Sasko a severozápadní Čechy. Slaný leží pouhý jeden den cesty od Prahy.

Zdroj: Muzeum Slaný — Solná stezka

1787

Císař Josef II. nařizuje chemický rozbor vody ze dvou studní u Slánské hory. Výsledek: obsah soli je nedostatečný pro výrobu odpařováním.

Zdroj: Muzeum Slaný — Slaný pramen a geologie

1843

U pramene pod Slánskou horou jsou vybudovány lázně. Stavební materiál pochází z bourané Pražské brány (zbořena 1841). Vzniká lázeňský park.

Zdroj: Hrady.cz — Slaný pramen a zaniklé lázně

~1900

Lázně chátrají — minerální obsah vody nestačí pro léčebné účely. Koupelny se přesouvají do sklepení hotelu Kořán (dnes Grand City Center).

Zdroj: Muzeum Slaný — Slánské lázně

1938

Lázeňský provoz definitivně končí. Budovy jsou darovány hasičům a zbourány. Na místě stojí dnešní hasičská zbrojnice. Zůstává pouze název ulice Lázeňská.

Zdroj: Hrady.cz — Slaný pramen a zaniklé lázně

2019

Slaný pramen prochází kompletní rekonstrukcí a je znovu zpřístupněn veřejnosti v Nezamyslově ulici za hasičskou zbrojnicí.

Zdroj: Kladenský deník

Království soli — expozice v muzeu

Vlastivědné muzeum ve Slaném provozuje stálou interaktivní expozici „Království soli pod Slánskou horou“. Výstava na 14 tematických panelech pokrývá historii solného obchodu, geologii Slánské hory, pověst o založení města, těžbu soli ve světě, lázně, zdravotní účinky soli i gastronomii.

Expozice je koncipována interaktivně — návštěvníci mohou sůl ochutnat, dotknout se krystalů a prozkoumat historické fotografie i digitální displeje.

Navštívit web expozice Stránka muzea →

Sůl a solná stezka Středověk Obchod Turismus Historie