Zemětřesení 1348

Katastrofa, která zasáhla Slaný i celou Evropu

25. ledna 1348

Jedno z nejsilnějších zemětřesení ve středověké Evropě

Epicentrum v oblasti východních Alp (Furlánsko) — magnitude ~6,6 Mw — otřesy pociťovány od Říma po Dánsko — 5 000 až 10 000 obětí

Zdroj: Wikipedia — 1348 Friuli earthquake, RHISE

Dopad na Slaný

V roce 1348 bylo Slaný již opevněným královským městem — Václav II. mu udělil městská privilegia kolem roku 1305. Zemětřesení z 25. ledna 1348, jehož epicentrum leželo v oblasti východních Alp, způsobilo značné škody na městských stavbách a opevnění.

Otřesy byly pociťovány ve velkém rozsahu střední Evropy. Pro středověké město s kamennými hradbami a věžemi představovalo i relativně slabé seismické vlnění vážné nebezpečí — kamenné konstrukce jsou na zemětřesení obzvláště náchylné.

Rok 1348 byl pro Slaný i celou Evropu rokem katastrof — kromě zemětřesení přicházela do Evropy černá smrt (morová pandemie), která v následujících letech zdecimovala obyvatelstvo kontinentu.

Zdroj: Wikipedia — Slaný, Historická sídla

České kroniky o zemětřesení

Beneš Krabice z Veitmíle — Kronika pražského kostela

„Téhož roku, ve svátek Obrácení svatého Pavla (25. ledna), bylo na celém světě veliké zemětřesení, a zvláště v korutanských horách, kde se zřítilo mnoho měst, vesnic a hradů a zahynulo nesčetné množství lidí."

Kronikář dodává, že tak velké zemětřesení „nebylo zaznamenáno v kronikách od dob, co národy začaly obývat svět" a že slavné město Villach „bylo převráceno a zřítilo se se všemi domy a hradbami, takže málo obyvatel zůstalo."

Zdroj: Wikipedia — Beneš Krabice z Veitmíle, Český rozhlas — Toulavá kamera

František Pražský — Chronicon Francisci Pragensis

Kronika pokrývající léta 1285–1353 dokumentuje rok zemětřesení a zaznamenává přírodní jevy té doby. František Pražský byl známý svým zájmem o přírodní fenomény a poznamenal, že „svěží a chladný vzduch vyhnal mor z Čech."

Zdroj: Wikipedia — František Pražský

Škody v Evropě

Zemětřesení z 25. ledna 1348 mělo epicentrum v jižních Alpách u Furlánska (dnešní severovýchodní Itálie). Otřesy byly pociťovány od Bologne po Dánsko.

Villach (Korutany)

Město z velké části zničeno sesuvem půdy a následnou povodní řeky Gail. Zříceny hradby, pevnost, klášter a kostely.

Zdroj: Wikipedia EN

Udine (Furlánsko)

Těžce poškozený hrad a katedrála. Epicentrum zemětřesení leželo východně od města.

Zdroj: RHISE

Arnoldstein (Korutany)

Klášter zcela zničen.

Zdroj: Wikipedia EN

Řím

Bazilika Santi Apostoli z 6. století „zcela zřícena" a opuštěna na celou generaci.

Zdroj: Italy On This Day

Benátky, Verona, Vicenza

Zaznamenány značné otřesy a škody na stavbách.

Zdroj: Wikipedia EN

~36 hradů v Korutanech a Kraňsku

Zříceny nebo těžce poškozeny v důsledku sesuvu půdy a otřesů.

Zdroj: RHISE

Souvislost s černou smrtí

Rok 1348 přinesl Evropě dvojí katastrofu — vedle zemětřesení se kontinentem šířila morová pandemie (černá smrt). Středověcí učenci oba jevy propojovali.

Konrád z Megenbergu, kanovník v Řezně, kolem roku 1350 vyslovil teorii, že „zemské výpary z velkého zemětřesení roku 1348 byly pravou příčinou všeobecného moru." Pozoroval, že úmrtnost na mor v jižním Německu se zdála šířit z směru od epicentra zemětřesení.

České země a mor: Dlouho se předpokládalo, že se Čechám mor téměř vyhnul. Archeologický výzkum v Kutné Hoře (2016–2023) však prokázal opak — bylo odkryto 32 hromadných hrobů s 1 861 kostrami, což je největší soubor středověkých morových hrobů v Evropě. Mor zasáhl Čechy výrazněji, než se dříve předpokládalo.

Zdroj: PMC — Universal and Particular: The Language of Plague, ČeskéNoviny.cz, Wikipedia — Černá smrt

Kutná Hora — hornictví a zemětřesení

Podle sekundární literatury 23. června 1348 strašná bouře s přívalovým deštěm, silným větrem a krátkým zemětřesením zasáhla Kutnou Horu a způsobila zřícení mnoha domů, zatopení šachet a smrt mnoha horníků. České muzeum stříbra však upozorňuje, že tento údaj existuje pouze v sekundární literatuře — originální městské záznamy z tohoto období byly zničeny požárem.

Lépe zdokumentované je zemětřesení roku 1588, ke kterému existují svědectví přímo od kutnohorských horníků: „Všichni slyšeli takový pohyb skal v dolech, že mysleli, že se vše zřítí a zláme. Znělo to, jako by obrovský trám nebo kláda byly spouštěny šachtou, a trvalo to asi patnáct minut." Sám císař Rudolf II. požadoval podrobnou zprávu o této události.

Zdroj: České muzeum stříbra — Zemětřesení, České muzeum stříbra — Přírodní katastrofy

Zemětřesení v českých zemích — přehled

Rok	Událost
1329	Praha — zaznamenáno v Hájkově kronice (spolehlivost diskutabilní)
1348	České země (Furlánské zemětřesení) — otřesy pociťovány v celých Čechách, poškození ve Slaném
1411	Praha / Kutná Hora — velmi krátký otřes
1588	Kutná Hora — dobře zdokumentováno; horníci hlásili odskakující nářadí od skály
1590	Kutná Hora / širší region — čtyři samostatné otřesy; houpání zvonů kostelů
1615	Kutná Hora — „i postel se hýbala" (Dačický)
1763	Komárno — nejničivější v regionu: 63 mrtvých, 273 budov zničeno